Bývalé industriální a vojenské prostory

Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) je malá žabka, která osídluje drobné vodní plochy v lesích nebo při jejich okrajích. Její výskyt je u nás omezen na širší oblast Karpat, najdeme ji až v Jeseníkách, ale dále na západ ji nahrazuje její sestra kuňka ohnivá. Další část jejího areálu zasahuje z Alp až k nám do západních a na okraj jižních Čech. Kuňka žlutobřichá je pro Plzeňsko typickým a charakteristickým druhem obojživelníka.

Je otázkou, jak to s ní bylo v minulosti. Zřejmě byla do značné míry závislá na činnosti velkých kopytníků jako byl zubr nebo pratur, kteří vytvářeli lesní tůňky, vhodné pro její rozmnožování. Jisté je, že v současné době si našla celé spektrum náhradních stanovišť. Nezřídka ji najdeme v kalužích na lesních cestách, svým mírným melancholickým houkáním se ozývá z lesních rybníčků. Místem pro její rozmnožování jsou ale také lomy, pískovny nebo vojenská cvičiště. A takovýchto míst je u nás stále poměrně dost. Podobné lokality navíc využívá a další ohrožený a evropsky významný obojživelník – čolek velký (Triturus cristatus).

Co dělat, když chci využít bývalý industriální prostor s územní ochranou přírody k outdoorovým aktivitám?

Většina uvedených lokalit podléhá v čase postupným změnám, které způsobují degradaci biotopu vzácných druhů. Odborně se tomuto procesu říká sukcese. Dochází k rozvoji stromové nebo keřové vegetace, tůně pomalu zarůstají, vysychají nebo se zazemňují. Přirozeně nebo s přispěním člověka se do nich dostávají ryby, jejichž přítomnost je pro obojživelníky velkou překážkou.

Z těchto důvodů se v lokalitách provádí speciální management, jehož cílem je v území zachovat pro vzácné druhy vhodné prostředí. Vytváří se množství tůní a kaluží, odstraňuje se vegetace, strhává se drn… Tato opatření jsou velmi nákladná a musí se pravidelně opakovat. Přitom stejný efekt mají aktivity, jejichž původním cílem je vše jiné než ochrana přírody. Motokros, pojezdy vojenské techniky, terénních aut, paintball… Pro tyto způsoby zábavy se složitě hledá prostor a přitom je při jistém usměrnění možné je provádět v místech speciálně vybraných pro ochranu obojživelníků a ušetřit prostředky ochrany přírody.

Máte-li zájem o podobné outdoorové aktivity, je vhodné se spojit s regionálním pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (www.nature.cz). Zde zjistíte, jak je řešena péče o EVL vyhlášené pro obojživelníky v některém bývalém vojenském cvičišti nebo těžebně nerostů. Při oboustranné dobré vůli se lze domluvit na jejich využití tak, že se ničemu nejen neuškodí, ale dokonce prospěje. Zároveň najdete nečekaný prostor, kde se budete moci opravdu vyřádit.