Proces posouzení vlivů na Naturu 2000

Natura 2000 je chráněna podle zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb., v platném znění – dále ZOPK). Jedním z nástrojů její ochrany je povinné posouzení vlivů plánů a projektů, které by mohly mít negativní vliv na Naturu 2000. Je také označováno jako posouzení vlivů na EVL a PO, zkráceně naturové posouzení nebo hodnocení (správně je jako posouzení označován proces a jako hodnocení konkrétní dokument).

Jaké plány a projekty jsou posuzovány?

Povinnost provádět posouzení vlivů na EVL a PO vychází ze směrnice o stanovištích, která v článku 6 říká: „Jakýkoliv plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, musí být předmětem odpovídajícího hodnocení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany.“

Jak probíhá proces naturového posouzení?

Proces naturového posouzení je zahájen vydáním stanoviska podle § 45i odst. 1 ZOPK, které na vyžádání investora vydá krajský úřad, správa chráněné krajinné oblasti nebo národního parku. Pokud příslušný orgán ochrany přírody svým stanoviskem podle § 45i odst. 1 ZOPK nevyloučí významný vliv předloženého záměru, zahajuje se proces posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Oznámení, dokumentace i posudek obsahují část věnovanou naturovému hodnocení, tu zpracovává autorizovaná osoba pro Naturu.

Co je výsledkem naturového hodnocení?

Úkolem naturového hodnocení je na základě co nejkvalitnějšího souboru podkladů vyhodnotit, zda projekt má nebo nemá tzv. významně negativní vliv na lokality Natura 2000.